Žijeme život, o kterém sní spousta lidí
Žijeme svůj sen. Cestujeme po světě, objevujeme nová místa a máme spoustu zážitků, které nás jako rodinu ještě více stmelují. Máme, co vyprávět a naše sny se dostávají stále na vyšší úroveň, a nebojíme si je plnit. Ukázali jsme nejen našim dětem, ale i sobě, že hranice máme jen ve své hlavě, a že nemá smysl na něco čekat. Protože …
Máme mnoho společných zážitků, které nám nikdo nikdy nevezme, a které máme spojené už navždy s konkrétním místem. Třeba když Oliver řekl své první tříslabičné slovo v Miláně, kde také slavil své druhé narozeniny. Nebo když se Nicol povedla přímo ukázková hvězda na Náměstí Hrdinů v Budapešti.
Cestování s dětmi se stalo naší vášní. Naším smyslem života. A naší hlavní náplní volného času. Jezdíme na místa, která jsou známá, ale nebojíme se ani takových, o kterých moc lidí neví.
Zbavili jsme se zbytečných strachů, které mnoho lidí brzdí v uskutečnění jejich cestovatelského snu. Naučili jsme se, aby strach pracoval pro nás, ne, aby jsme mu my podléhali. Nevytváříme si zbytečné překážky, a nevidíme problémy tam, kde nejsou. Přestali jsme sny odkládat na jindy. A začali žít tady a teď!
Ale vždycky to tak nebylo…
Na začátku tohoto příběhu je obyčejná mladá rodina s průměrným příjmem a průměrnými sny. Neodvážili jsme se snít víc než byli nastavené pomyslné hranice. A tak i pro nás byla každoročním standardem jedna dovolená u moře, na kterou se šetřilo celý rok.
Naše dovolené byly jako přes kopírák. Týden jsme se váleli na pláži. Nikdy jsme si nezjišťovali, co je zajímavého v okolí, nebo co nabízí daná lokalita. Měli jsme klapky na očích. A uteklo nám tak spousta zážitků a zkušeností. Zkrátka jsme si to tam odváleli, a bylo. Nedopřáli jsme si nic navíc. Protože už na dovolené jsme šetřili každé euro na příště.
Ani jsme se nerozkoukali a týden byl pryč jako voda. A celý ten kolotoč šetření mohl začít znovu.
Časté cestování se nám zdálo nedostupné a jen pro lidi, kteří mají hodně peněz. A za nejhorší považuji to, že jsme se s tím dokázali smířit. A dělat, že to tak musí být.
Roky ubíhaly, a my jezdili stále na jedno místo. A pak v nás ožila touha ze světa vidět víc!
Přišel zlom…
Vím úplně přesně, co a kdy se stalo. Odjeli jsme na Lipno, a bylo to pro nás tak osvěžující. Objevili jsme nové místo, které se nám líbilo. A ten pocit se nám vryl hluboko pod kůži, a začali jsme na něm být závislí. Najednou, jako kdyby se nám tím otevřeli dveře do světa a my mohli nakouknout, co se za nimi ukrývá.
Začali jsme si zjišťovat možnosti, a plánovat krátké, většinou víkendové, pobyty nejen u nás, ale i v zahraničí. Postupně se nám seznam míst rozrostl tak, že jsme měli, co se týče výletů, vystaráno na měsíce dopředu.
Naučili jsme se orientovat se na ubytovacích serverech, a přišli na způsob, jak mít ubytování ještě levněji. Umíme naplánovat skvělou dovolenou s maximem zážitků za zlomek ceny, kterou by jsme zaplatili u cestovky. Spoléháme se jen sami na sebe, také jsme sami sobě nejlepšími průvodci.
Cestování se nám stalo vášní a životním stylem.
Dovedlo nás to až k blogu
Během té doby se nám k dceři narodil ještě syn, a my paradoxně začali cestovat ještě více. Nasbírali jsme tolik zkušeností a zážitků. Stále víc a víc lidí se nás ptalo, kde jsme to byli, jak se tam dostat. Ptali se nás na ubytování. Jak jsme s tak malými dětmi zvládli cestu. Až jsme si jednoho dne vytvořili stránku na facebooku a začali jsme naše zkušenosti předávat dalším rodinám, které chtějí cestovat.
A protože těch cest máme za sebou hodně, a taky jich máme hodně před sebou, rozhodli jsme se i pro blog. Tady najdete podrobné itineráře našich cest, a míst, která jsme navštívili, hezky přehledně formou e-booků. Sdílíme své zkušenosti s dalšími lidmi, kteří stejně jako my před lety, žijí v představě o tom, že cestování je drahé, nedostupné a s dětmi nemožné si ho užít.
A protože si ještě živě vzpomínáme na to, co nás trápilo a brzdilo ohledně cestování, zpracovali jsme pro Vás e-book, který je zdarma. Najdete v něm všechny ty překážky, které Vám mohou stát v cestě, ale také to, jak jsme je vyřešili my.